Starý děda leží na smrtelné posteli a tiše umírá. V tom se mu k nosu přiline vůně čerstvě nasmažených koblih z kuchyně. Sebere poslední síly, které ještě má, sleze z postele a plazí se do kuchyně. Už je vidí před sebou - celý talíř voňavých koblih, už natahuje ruku, už je blízko! V tom se přižene bába, pleskne ho přes ruku a křičí: "Necháš to! Ty jsou na pohřeb!"
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
"To jsme se dočkali ...
"To jsme se dočkali vděku na starý kolena," lamentuje matka, "ten náš kluk pro t...
"Tak vážení, tento p...
"Tak vážení, tento pozemek jsem dostal v restituci, tak se račte bez náhrady do ...
Po vyšetření vězně p...
Po vyšetření vězně povídá lékař řediteli věznice: "Ten vězeň má devětatřicet stu...
"To jsme se dočkali vděku na starý kolena," lamentuje matka, "ten náš kluk pro t...
"Tak vážení, tento p...
"Tak vážení, tento pozemek jsem dostal v restituci, tak se račte bez náhrady do ...
Po vyšetření vězně p...
Po vyšetření vězně povídá lékař řediteli věznice: "Ten vězeň má devětatřicet stu...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva